Stevie Nicks: „My Heart Is With Hillary Clinton“

Gold Dust Woman je s ní také! Během chatu sMy WeeklyŘeditel zábavy Ian Drew o jejím nastávajícím24 karátové zlatoturné, Stevie Nicks odhalila svůj výběr pro 45. prezidentku Spojených států: Hillary Clintonovou.

Vyzvánění není příliš velkým překvapením. Po delší odmlce se zpěvačka (68) znovu sešla se svou legendární kapelou Fleetwood Mac, aby v roce 1993 vystoupila na Inauguračním plese pro bývalého manžela ministryně zahraničí Billa Clintona (úspěch skupiny Don't Stop z roku 1977 byla jeho ústřední melodie ).

Bill Clinton si potřásá rukou se zpěvákem Michaelem Jacksonem, když zpěvák Stevie Nicks zpívá během inauguračních slavností v Landoveru v Marylandu v roce 1993.

Bill Clinton si potřásá rukou se zpěvákem Michaelem Jacksonem, když zpěvák Stevie Nicks zpívá během inauguračních slavností v Landoveru v Marylandu v roce 1993. AFP/AFP/Getty Images

Nicks dříve prozradila, že by ráda zazpívala svou Macovou klasiku Landslide, pokud Clintonová vyhraje. Mohla bych shromáždit Dixie Chicks, Billyho Corgana a každého, kdo kdy zpíval verzi ‚Landslide‘, řeklaThe New York Timesdne 6. září.

Zpěvačka Stand Back, jejíž sólové turné s Pretenders po 27 městech začíná 25. října (navštivte livenation.com pro vstupenky), se také podělila o intimní vzpomínky na svého dlouholetého přítele Prince, který zemřel na náhodné předávkování opioidem fentanylem 21. dubna. .

Nás:Nedávno jste dokončili odehrání 120 vystoupení s Fleetwood Mac a nyní se znovu vydáváte na cestu. Dáváš si někdy pauzu?

SN:Ne a dávám to za vinu své matce. Byla rozená bavička. Nechte psaní písní, zpěv a všechno to za sebou a stejně bych si našel způsob, jak být bavičem. Nikdy bych ale nebyla herečka, protože jsem si brzy v životě, asi v šesté třídě, uvědomila, že jsem hrozná herečka. Ale něco bych si našel, protože mě baví bavit lidi. Měl jsem možnost vzít si zbytek roku volno. Ale řekl jsem písně na mém posledním sólovém albu,24karátové zlato,tolik pro mě znamená. Musím se tam dostat a zazpívat je.

Stevie Nicks

Stevie Nicks Danny Clinch

Nás:Proč jste se rozhodli vyrazit na turné s Chrissie Hynde and the Pretenders?

SN:Když byla Chrissie Hynde uvedena do Síně slávy, samozřejmě jsem se tam byl podívat, protože musím tu dívku podpořit. Když bylo po všem, řekl jsem, že potřebujeme uspořádat oslavu pro Chrissie v mém hotelovém apartmá. Moc jsem ji neznal, ale bylo to skvělé. Musím s ní sedět u klavíru a mluvit s ní o všem – o její rodině, rock’n’rollu, hudebním byznysu. Vždy jsem byl fanouškem Pretenders, ale poznal jsem ji. Tak z toho jsem velmi nadšený.

Nás:Na svém hitu Stand Back z roku 1983 jste spolupracoval s Princem. Předpokládám, že tu píseň budete hrát na jeho památku?

SN:Stejně budu vždycky hrát Stand Back. A vždy bude stát za mnou pokaždé, když to udělám. Když jsme se začali přátelit, pil jsem opravdu hodně kokainu a on to nenáviděl. Prince byl tak proti drogám. To je nejsmutnější věc: Vždycky si myslel, že umřu na předávkování drogami, a tady se stane, že zemře na náhodné předávkování. Vím, že je tam nahoře a říká mi: Tohle není způsob, jakým jsem chtěl, aby se to stalo, Stevie. Pamatuji si, že jednou za mnou přišel, když jsem byl v Minneapolis a bylo mi špatně, s pytlíkem kapek proti kašli a lžící léků proti kašli. Řekl jsem mu: Hej, můžu dostat další lžíci? Je to jen na přepážce a on by řekl: Ne, nepřišel jsem sem, abych pro vás vyvolal nové drogové závislosti. A já si říkal: No tak, dej mi tu láhev! Byl nade mnou velmi opatrný.

Prince vystupuje na jevišti na 36. výročním udílení cen NAACP Image Awards v pavilonu Dorothy Chandler 19. března 2005 v Los Angeles v Kalifornii.

Prince vystupuje na jevišti na 36. výročním udílení cen NAACP Image Awards v pavilonu Dorothy Chandler 19. března 2005 v Los Angeles v Kalifornii. Kevin Winter/Getty Images

Nás: Vytknou na něj ještě nějaké další vzpomínky?

SN:Pamatuji si, že mi dal kazetuFialový déšť.Bylo to asi 20 minut a požádal mě, abych na to něco napsal. Zkoušel jsem to měsíc a pak přijel do L.A. Šel jsem za ním a řekl: To nemůžu. je to příliš dokonalé. Je to jako ‚Stairway to Heaven.‘ Řekl OK a pak jdu, můžu si tu kazetu nechat, ne? Řekl: Samozřejmě a děkuji za snahu.

Nás:Byl jste tam také, když hrál Super Bowl v roce 2007, že?

SN:Tak nějak. Udělali jsme úvodní párty na zadních dveřích – nejsem velký fotbalista – a začalo pršet. Bylo mi trochu špatně a vrátil jsem se do hotelu, kde jsme byli všichni ubytováni. Nevěděli jsme, jestli Prince bude pokračovat nebo ne, protože déšť se tak zhoršil. Už to předem nahrál, pro případ, že by nemohl pokračovat. Takže tam sedím zabalená v přikrývkách, s horkou lahví a horkým čajem a on pokračuje a je to ta nejkouzelnější věc, jakou jsem kdy viděl. Byl jsem tak naštvaný, že jsem neseděl na stadionu a nedíval se na to osobně. Takže když se vrátil do boxu, kde bych byl po jeho vystoupení, řekl mé vizážistce: Kde je Stevie? Řekla: Je nemocná a náš manažer jí řekl, že bude muset jít přes fotbalové hřiště, až zápas skončí v blátě, a pokusit se najít limuzínu, takže se rozhodla, že to nemůže udělat. . Nebyl rád, že jsem tam nebyl, a dnes z toho nejsem šťastný, protože jsem měl jít a měl jsem pro něj jít v tom bahně. Protože mi v tom chybělo být s ním a je to lekce, že se někdy musíte kvůli svým přátelům trochu víc snažit. Nikdy za milion let jsi mi neřekl, že princ tu dnes nebude. Byl by to člověk, o kterém jsem si myslela, že bude žít věčně kvůli tomu, jak se o sebe staral – nepočítaje fakt, že skákal z podpatků na 6palcových podpatcích. Pravděpodobně měl zlomeniny od chodidel až po hlavu.

Bill Clinton dělá poznámky během večírku na rozloučenou se zaměstnanci v Bílém domě 6. ledna 2001. Rocková kapela

Bill Clinton učinil poznámky během večírku na rozloučenou se zaměstnanci v Bílém domě 6. ledna 2001. Rocková kapela Fleetwood Mac (Stevie Kicks, vlevo) překvapivě vystoupila jako host, aby zazpívala ústřední melodii Clintonovy kampaně Don't Stop Thinking About Tomorrow a kompletní soubor písní pro první rodinu a hosty. Reuters

Nás:Během letošních prezidentských voleb budete na cestách. Kdo má váš hlas?

SN:Mé srdce je s Hillary Clintonovou. Mám pocit, že svět je na opravdu nebezpečném místě a děsí mě to. Je to poprvé, co si pamatuji, že jsem se bál, že by se Spojené státy mohly pokazit a že se nám stane něco hrozného. Nemám ten pocit rád a každý den se kvůli tomu dívám na zprávy. Bude těžké opravit všechny tyto problémy, které se mi zdají absolutně neopravitelné. Ale jsem velmi hrdý na to, že jako kandidátka na prezidenta Spojených států byla nakonec vybrána žena, protože jsem vždy cítil, že by se se ženami mělo zacházet jako s prvotřídními občankami. Jsme stejně dobré jako muži – a možná lepší a chytřejší.